Sfinga
Velká sfinga v Gíze a příběh Snu stély
Z čeho je Sfinga postavena, koho může zobrazovat, jak ji Egypťané nazývali a co prozrazuje žulová deska mezi jejími tlapami, jež vypráví o snu.
Vyberte mi noc ↗Rychlá odpověď
Velká sfinga je vápencová socha ležícího lva s lidskou hlavou, vytesaná ze skalního podloží plošiny v Gíze. Podle Wikipedie měří přibližně 73 metrů na délku a 20 metrů na výšku, pravděpodobně pochází z období vlády faraona Chafreho a v Nové říši nesla jméno Hor-em-achet, Horus na obzoru.
Sfinga v číslech
| Podle Wikipedie | |
|---|---|
| Délka | Asi 73 m |
| Výška | Asi 20 m |
| Šířka v bedrech | Asi 19 m |
| Materiál | Vápenec z podloží náhorní plošiny |
| Pravděpodobné datum | Vláda Chafre, cca 2558–2532 př. n. l.; sporné |
| Název Nové říše | Hor-em-akhet, Horus na obzoru |
Lev vytesaný z náhorní plošiny
Velká sfinga je vytesána z vápencového podloží plošiny v Gíze, není sestavena z bloků. Wikipedie uvádí její rozměry přibližně 73 metry od tlapy k ocasu, 20 metrů od základny k temeni hlavy a 19 metrů na šířku v zadní části. Zobrazuje odpočívající sfingu s lvím tělem a lidskou hlavou. Barevné světlo na fotografiích večerní show zřetelně zvýrazňuje tuto hlavu a její pokrývku hlavy.
Čí je to tvář
Egiptologové obecně spojují Sfingu s vládou Chafreho, který panoval přibližně v letech 2558 až 2532 př. n. l., a mnozí se domnívají, že tvář patří jemu. Wikipedie je v tomto bodě obezřetná: přisouzení je stále předmětem debat a někteří badatelé místo toho navrhují Chufua nebo Džedefreho. Článek také uvádí, že Sfinga mohla být součástí Chafreho komplexu, protože byla vytesána ze skalního útvaru, který byl rovněž těžen pro bloky jeho pyramidy.
Jak tomu říkali Egypťané
Jméno Sfinga patří Řekům. Wikipedie uvádí, že bylo použito v klasické antice, asi dva tisíce let po postavení monumentu, na základě srovnání s mytologickým tvorem toho jména. Původní egyptské jméno není známo. V Nové říši byl monument znám jako Hor-em-achet, což znamená Horus na obzoru. Tato jména jsou důležitá pro každého, kdo poslouchá narrativ, protože hlas může použít kterékoli z nich.
Stele snu
Mezi tlapami Sfingy stojí žulová deska známá jako Stéla snů. Podle Wikipedie ji kolem roku 1400 př. n. l. nechal vztyčit Thutmose IV. poté, co od památky nechal odklidit písek. Její text popisuje sen, v němž Sfinga žádá, aby byla osvobozena od písku, který ji zasypává. Tentýž článek upozorňuje, že odkaz na Chafreho je na stéle částečně poškozen, takže její spojitost s památkou není jistá. Fotografie zde zachycuje muzejní reprodukci, nikoli kámen v Gíze.
Proč na tom záleží pro večer
Sfinga je postava, kterou většina lidí doufá vidět nasvícenou, a zároveň ta, jejíž příběh je nejméně ustálený. Její datace, její tvář i její původní jméno jsou v pramenech otevřené otázky, což je důvod přistupovat k jakémukoli sebevědomému tvrzení o ní, ať už v komentáři nebo kdekoli jinde, s jistou obezřetností. Návštěva ve dne vám umožní si vytesaný vápenec prohlédnout zblízka; večerní show vám ukáže celý monument v barevném světle. Oba pohledy se navzájem doplňují.
Vidět to v noci
Při zvukové a světelné show je Sfinga osvětlena v barvách, často v popředí s pyramidou v pozadí. Rezervační stránka nezveřejňuje komentář, takže tento průvodce nemůže říci, co vám hlas o památníku sděluje. Co památník sám nabízí, je tvář, pokrývka hlavy a tělo z podložní skály, které písek zasypal a lidé znovu odkryli. Tato historie je bohatší, než se jakákoli show dokáže vtěsnat do své stopáže.
Přečtěte si dále: Vyplatí se show světel a zvuků v Gíze i přes její recenze?
Často kladené otázky
Jak je Sfinga velká?
Wikipedie uvádí přibližně 73 metrů na délku, 20 metrů na výšku a 19 metrů na šířku.
Čí tvář to nese?
Obvykle bývá spojována s Chafrem, ale vědci o tomto připsání vedou spory, podle Wikipedie.
Co je Stéla snů?
Žulová deska mezi tlapami Sfingy, kterou kolem roku 1400 př. n. l. nechal vztyčit Thutmose IV. a která vypráví o snu, v němž Sfinga prosí, aby byla osvobozena od písku.
Zdroje